Petr Pělucha blog
Tomáš & Katka, svatba na Moravě
Jsem moc rád, že jsem mou letošní svatební sezónu mohl začít právě s Tomašem a Katkou na svatbě v Kroměříži; tedy abych byl přesný, ve Zlíně. Počasí bylo věru aprílové, ale to nám vůbec nevadilo. Na zlínském mrakodrapu, tzv. Jednadvacítce, jsme udělali poslední snímky za svobodna a pak jsem odjeli do Kroměříže… Místní Podzámecká zahrada je jednoduše báječná v každém ročním období. A zámečtí pávi umí výborně pozóvat:) Hostinu jsme si užili na krásně zrekonstruovaném Bunči, kde vznikla i tato fotografie:
Malá Natalli, aneb portrétní fotografie z Prahy
Před několika dny jsem nechal po facebooku kolovat možnost s nafotografovaní portrétu, tak jsem vyfotografoval Nattali. Byli jsme se projít do uliček Prahy a musím říci, že Praha je jeden krásný velký ateliér, kam se otočíte, můžete fotografovat. Pokaždé jiná barva a mnohdy i rekvizity.
Nový projekt začíná
V nedávné době jsem v jednom americkém časopise narazil na článek Tadda Myerse. Článek pojednával o jeho fotografickém projektu, který se mi zalíbil a hned jsem si vzpomenul i na svůj nápad, který jsem měl před rokem a s Taddovim projektem toho měl dost společného. Jen jsem tehdy nevěděl jak jej uchopit. Diky Taddovi, kterému jsem napsal a požádal o svolení v pokračování projektu v Evropě, to už vím.
Projekt je teď na svém začátku, ale vše se ubírá dobrým směrem a brzy se podělím o více.
Také moc děkuji panu Pavlovi Celému za možnost nahlédnutí do své dílny.
Mějte krásný víkend!
Velikonoce v kruhu rodiny
Letošní Velikonoce jsem strávil u rodiny na Moravě, sešli jsme se po dvou letech všichni sourozenci i neteře a synovci a také jsem poprvé viděl mou novou maličkou neteř Karolinku. Je opravdu malinkatá ale hadám, že z ní bude kočka, a taky bych přál bráchovi, aby byla trošičku klidnější než její starší sestřička, Té je vždy a všude plno, plus když se přidají synovci a nejmladší brachové…mohu rychle zapomenout na klid:)
a tady je jedna fotografie mě, byla opravdu zima, tak proto tak tajemný:)
V sobotu jsem se byl jako vždy proběhnout a v poli jsem našel takový starý křížek, který jsme tedy s taťkou opravili a pověsili. Přitom jsem si vyzkoušel i fotografování pro můj nový projekt.
Praha, zasnubní fotografie: Otto a Agnes… nádherné
Příjemné jarní odpoledne jsem tentokrát strávil s nádhernými lidmi z drůhého konce světa. Poprvé jsme se potkali v kavárně na břehu Vltavy a hned mi bylo jasné, že tohle není jen tak obyčejný pár, který si udělal výlet do Prahy. Otto je finančníkem v Hong Kongu a se svou snoubenkou plánují svatbu za několik dní ve Vancouveru. Agnes je šťastná slečna, neboť když jsme viděl Ottu, jak se o ní stará, tak tohle je pánové gentleman:)
S Ottou a Agnes jsem prošli velký kus Prahy a s každým krokem byli více a více otevřeni dělit se o svou lásku a radost ze života.
Díky Agnes, díky Otto, bylo užásné odpoledne a pocta fotografovat právě Vás.
I když prší, studenti studují
Za okny je hodně šedo, prší stejně jako v Londýně. Jak já bych tam chtěl zase být, za Kanálem. Teď jsem ale tady v knihovně, naproti mě sedí student, který sám ani netuší, kdy opustí tyto zdi. Na můj v kus je tu až příliš ticho, ani se nikdo nesměje, všichni se jen vážně tváří a čekají, až se večer potkají se svou studentskou láskou a budou moct spolu snít o budoucnosti a nebo se konečně zasmějí…?
Tento týden jsem si díky mému kamarádovi rozšířil možnosti, kde se dá fotografovat, i když je za okny “hnusně”. Je to místo tiché a velmi zajímavé a nutno podotknout, že jsme fotografování prožívali jako za studentských let… 
PS: Pro udržení atmosféry jsme nepoužívali žádná umělá větla ani odrazné desky. Většinou jsme fotografovali na pevná skla a něco muselo být pořízeno na lifeview, abychom nerušili studenty.
Jak se připravují dárková balení
Dlouho jsem přemýšlel, v čem bych měl posílat své fotografie nevěstám. Chci totiž, aby jejich radost ze svatby neskončila jen s posledním hostem, ale aby se mohli těšit i dále. A nápad přišel u Belgických pralinek:) Pěkná krabička jako základ. Kde ale takovou sehnat? Někdo ji musí vyrobit, protože musí mít přesné rozměry pro fotografie a nechci, aby byly všechny stejné. Ani nevěsty přeci nemají stejné šaty.
Zkoušeli jsme tedy různé varianty, jen papírové, z tapet, ale nakonec se nám nejvíce líbí, když mimo barvu lze cítit i texturu materiálu. Vyhrála látková varianta. Kde ale takové zboží najít? V tuzemsku je výběr nezajímavý, nebo neadekvátně oceněný. Zamířili jsme proto blíže k výrobcům, na Východ. Na začátek jsme si dovezli několik vzorků a podle nálady budeme hledat další… tady je malá ukázka z výroby.
a pššš, co je uvnitř je tajemství!
