Petr Pělucha blog
Jeden úsměv, jeden den
Myslíte, že se aspoň jednou za den najde čas pro jeden usměv? Někdy je to těžké a někdy bychom se zase smáli neustále. Dnes ráno, když jsem si byl zaběhat, jsem si uvědomil, že život je opravdu krásný, že je třeba si jej vážit a snažit se jej prožít. Vím, někdy nám nachystá různa překvapení, přijdeme o zakázku nebo třeba o práci či ještě hůř o kamaráda. Ale přesto pevně věřím, že pro každého z nás je tu nějaky důvod být a čím jsem si také celkem jist, že ten důvod není abychom byli smutní.
Tento post bych chtěl věnovat mojí kamaradce, ktéra si ve svém hodně naplněném životě čas našla a usmála se:)
Nová svatební alba pro rok 2012
Již nějakou dobu jsem si chtěl takové album udělat, ale chvíli to trvalo než jsem našel studio, které by mi vyhovovalo nejen profesním ale i lidským přístupem. Nakonec jsem našel:) Dělají hezkou práci a hlavně rozumí i fotografii, tak výsledný tisk vychází velmi krásně.
Velkou výhodou také je, že mohu udělat jakékoliv rozložení fotografií na stránce a také nejsem omezen velikostí ani počtem listů a to je super. Fotografie jsou vytištěné na nádherném fotopapíře, jednoduše, radost se podívat.
A táké jsou stále k dispozici individuální klasická alba. Ruční zpracování kůže má prostě své kouzlo.
Pouť za klidem
Tento výhled a klid s ním spojený, spolu s objetím mé milované Zii mne budou letos provázet celým rokem. Už se nemohu dočkat…
Eat, pray, meditate in my beloved place
Tento tyden je vyhraze pro klid pred zacatkem sezony:]
Svadobný veltrh v Inchebe a zasloužený odpočinek
Tento víkend byl ve znamení potkávání se s budoucími nádhernymi nevěstami na Slovensku. Veletrh byl ve finale “úspěšný”. Splnil jsem si, co jsem si předsevzal a má práce byla podle slov mnoha nevěst i ženichů “tohle jsem ještě neviděla, to je nádhera!” odměněna. Moc děkuji všem, kteří jste mi jakkoliv pomohli, aby se dnes mohl citit tak dobře a plný energie pro příští ještě zajímavější veletr v Diplomatu. Diký moc!
Na zpáteční cestě do Prahy, jsem navštívil rodiče na Moravě a se švagrem jsme si udělali vylet k blízké řece, která byla po mnoha letech zamrzlá a my jsme si ji mohli užít! Na začátku jsme byli hezky opatrní a zjišťovali poctivě stav ledu, nicmeně po hodině nás to přestalo bavit a rozhodli se užit si zimu tak jak je. A v tom se ten led prolomil! Pavel do pulky stehen ve vodě, ja jednu nohu a ještěže ne fotoaparat. I tak to bylo famózní a perfektní odpočinek:) Na video se můžete podívat tady.
Jsou ceny svatebních fotografů opravdu “šílené”?
Včera, když jsem na cestě z večerního fotografování brouzdal internetem, narazil jsem na preview na tento odkaz. Píše se v něm o jedné budoucí nevěstě, která si veřejně stěžuje, že ceny svatebních fotografů jsou “vyšinuté”. Opírá se mimo jiné o své představy, že jediné, co svatební fotograf dělá, je “poflakování se na svatbě, vytvoření miliardy fotek a pak jejich úprava, a že za tohle si žádat 3000USD je šílené.” Přitom hned v úvodu uvádí, že hledá: “výjimečného, úžasně talentovaného a zábavného svatebního fotografa”. Na nevěstino vyjádření reagovala fotografka Nikki Wagner, která velmi slušně a pěkně vysvětluje, jak se věci mají – že částka 3000USD např. ve srovnání s tisíci utracenými za šaty, květiny a spoustu jiných věcí, které hned na druhý den po svatbě již nebudete mít, není vůbec neadekvátní. Zvlášť, když uvádí celý seznam nákladů, které jsou třeba proto, aby mohla být skutečnou svatební fotografkou.
Když jsem si prvně přečetl email oné nevěsty, musel jsem strávit nějaký čas v přírodě, abych se vrátil klidný. Jsem nesmírně rád za hezký přístup Nikky k dané problematice a jsem také rád, že jsem ve stejné brandži jako ona.
S Nikky plně souhlasím, že nejsme jen svatební fotografové. Jsme zároveň provozovatelé businessu a musíme (a chceme!) se snažit, abychom práci, kterou máme rádi, mohli dělat naplno. Neznamená to tedy, že celý týden odpočíváme a v ráno sobotu vstaneme, odfotíme 8 hodin a je to. Abychom se uživili, musíme zvládat marketing, pracovat na webu, prodeji, komunikovat s klienty, vést kancelář a účetnictví, vzdělávat se, ovládat postprodukci, dělat výzkum, hledat nové cesty, fotografovat 
atd…
Myslím si, že pokud někdo chce dělat něco opravdu dobře, musí to dělat na 100%. Vložit do toho celou svou osobnost a usilovně pracovat. Být svatební fotograf je stejné jako být režisér, ministr nebo tenista. Proto, abyste mohl být nejlepší, to nejde dělat jako bokovku .
Ale aby to tu dnes nebylo celé takové vážné, chci říct, že jsem vděčný za toto povolání. Jsem vděčný za všechny mé úžasné nevěsty, které mi věřily a věří. Jedna z těch nejkrásnějších chvil na mé práci je, když vidím tu radost v očích novomaželů v okamžiku, kdy si prohlíží své svatební fotografie a vědí, že tu s nimi budou napořád.
mějte báječný den
x
PS: Prosím, neberte tento post jako narážku na někoho nebo něco. Je to prosté konstatování reality, i když vím, že dnešní ekonomická situace nemusí být vždy jednoduchá.
Saša a Ludvik
Tuhle svatbu jsem v letě na blogu nějak přeskočil a v poslední době se k ní vracívám teměř každý den. Nějak je ve mne a chci ji jednoduše ukazat. Saša by úžasna nevěsta, trpěliva, plná krásy a elegance. Při pozdějším fotografování v zahradách pod Hradem jsem zažíval určitou grácií michající se s nervozitou a ještě něčím, co stále nedokáži vyjadřit.
Dnes když se na tyto svatební fotografie dívam, tak se mi líbí více a více a objevuji, co vše v nich je.
Saši, Ludviku, ještě jednou, držím vám palce na cestě, která je pro vás připravena.
